|
|
Transformace raných planetárních atmosfér plazmatem o vysoké hustotě energie a jejich důsledky na rané globální klima
Kaiserová, Tereza ; Ferus, Martin (vedoucí práce) ; Šponerová, Judit E. (oponent)
Cílem této bakalářské práce je prozkoumání jednoho z možných řešení tzv. Paradoxu slabého mladého Slunce. Teorie Slabého mladého Slunce předpokládá, že mladá hvězda vyzařovala menší intenzitu záření, díky čemuž při potlačení skleníkového efektu na Zemi vlivem evoluce rané planetární atmosféry mohlo dojít při jisté souhře okolností ke globální zamrznutí celé planety. Raná Země by se tak podobala např. Jupiterově měsíci Europa. Je však známo, že v pozdějších dobách raného Archaika dosahovala teplota až k 80o C. Tato paradoxní situace, kdy raná Země, v jejímž případě se ještě donedávna uvažovalo o vysokých globálních teplotách od tisíců do několika set stupňů Celsia, mohla být ve skutečnosti zamrzlým světem, je označována jako Paradox mladého Slunce. Jelikož jednoznačné důkazy o této rané globální době ledové chybí, je předpokládáno, že díky zvýšené sopečné činnosti či vysokému obsahu skleníkových plynů mohla být Země velmi horká i přes to, že výkon mladého Slunce byl asi o čtvrtinu menší než dnes. Jedním z faktorů mohl být skleníkový efekt způsobený zvýšenou koncentrací N2O, který mohl vznikat v masivních množstvích jako následek plazmochemie o vysoké hustotě energie díky četným impaktům asteroidů. Byla provedena série experimentů simulujících tranformaci rané atmosféry vlivem impaktu meziplanetární...
|
host ::
RSS.